Tak tomu bylo i při rekonstrukci malé vodní elektrárny v Brandýse nad Labem, kde byly k dispozici jen dva plnící otvory jen o málo větší než průměr hadice čerpadla betonu.
Na stavbu dodala firma ZAPA beton a.s. speciální samozhutnitelný beton ZAPA SCC s dodatečnou úpravou provzdušněním.
ZAPA SCC se vyznačuje vysokou tekutostí se stupněm konzistence sednutí-rozlitím SF2 a není nutné jej při ukládce vibrovat. Nejčastěji se používá pro konstrukce s velmi hustou výztuží nebo při nutnosti toku betonu na velkou vzdálenost.
Stavební práce provádí společnost DV stav, specialista na zakládání a monolitické betonové konstrukce. Na její přání byla zvýšena odolnost betonu vůči mrazu a mrazovým cyklům pomocí provzdušňující přísady. Díky této přísadě vznikají v betonu rovnoměrně rozložené, uzavřené vzduchové mikropóry o průměr do 300 µm, které tvoří v kapilárách betonu volný prostor potřebný pro led a chrání tak beton před vnitřním poškozením tlakem od rozpínání mrznoucí vody.
„Spodní konstrukce, kterou betonujeme, je kotvena k horní konstrukci pomocí četných trnů,“ komentuje rekonstrukci Ing. Jiří Dvořák, jednatel firma DV stav. „Při opravě vodních děl používáme převážně samozhutnitelný beton, protože místa pro betonáž jsou těžko dostupná bez možnosti použití vibrátorů. Výhodnou samozhutnitelného betonu je i jistota správného vyplnění celého bednění.“
Technolog ZAPA betonu Ing. Marek Piškytl k výrobě betonu pro brandýskou elektrárnu říká: „Provzdušnit samozhutnitelný beton není úplně samozřejmý úkol jako u konstrukčního betonu v běžnějších stupních konzistence jako S2-S5. Především z důvodu značné tekutosti čerstvé betonové směsi se často stává, že vzduchové mikropóry vmíchané do betonu při výrobě snadno unikají. Aby míra provzdušnění betonu dosahovala úrovně stanovené českou normou ČSN EN 206 nebo souvisejícími předpisy pro stupně vlivu prostředí XF2-4, je často nutné dávku provzdušňující přísady až zněkolikanásobit a dbát na dostatečně dlouhé míchací časy směsi při výrobě na betonárně. Dá se proto říci, že návrh provzdušněného samozhutnitelného betonu je pro každého zákazníka v podstatě individuální a předchází mu několik zkušebních záměsí, kdy je při zkouškách čerstvého betonu ověřována jak správnost návrhu receptury, tak i parametry mísení a účinnost mísícího jádra při výrobě. V tomto případě jsme využili také našich dřívějších zkušeností s výrobou z podobných vstupních materiálů a požadavky zákazníka se nám podařilo splnit.“
Malá vodní elektrárna je unikátní technické dílo, které bylo postaveno v roce 1934 dle návrhu architekta Kamila Roškota. Výstavba vodního díla vytvořila podmínky pro plavbu s bezpečnou hloubkou a průtok vody potřebný k výrobě elektrické energie. Elektrárna je nyní vybavena dvěma Kaplanovými turbínami. Navazuje na ni jez, plavební komora, rybí přechod, jalová výpusť a na bývalém mlýnském odpadu umělá slalomová dráha.
Elektrárnu s výhledem na brandýský zámek naleznete v historické části města na pravém břehu řeky spojující Brandýs nad Labem a Starou Boleslav.
